Poslední podzimní mačetování

Možná poslední teplou a slunečnou sobotu v letošním roce jsem si v sadu užil hlavně s mačetou v ruce.

zlatobýl se rozrůstá rychle

a někde už začíná tvořit jednolitou a neprostupnou džungli

ke slovu přišla i pilka - na staré a suché větve

hladoví zajíci nenechají na pokoji ani divoké keříky - tady to odnesl hloh a níže i ptačí zob

A proto budou muset být všechny nově vysazované ovocné stromy a keře i původní divoké dřeviny chráněny pletivem proti okusu. Obnova sadu tak bude časově i finančně náročnější, ale alespoň budeme mít jistotu, že veškerou práci nebudeme dělat zbytečně. Už aby bylo jaro a mohli jsme začít se sázením ;-)